Vikingové - online puzzle

Vikingové

Vikingové (název ze staroseverštiny nejistého původu, přídavné jméno je vikinský nebo vikingský) byli severští mořeplavci z jižní Skandinávie (dnešní Dánsko, Norsko a Švédsko), kteří od konce 8. do konce 11. století podnikali loupeživé výpravy, přepady, nájezdy, pirátství, ale také obchodovali a usadili se v mnoha částech tehdejší Evropy. Pro konsolidující se evropské státy tehdy představovali hrozivé nebezpečí. Mapovali oblasti západně od Anglie na Island, do Grónska a do Vinlandu, dále také na východ a na jih přes Rusko do Konstantinopole, Persie a Arábie. V zemích, které přepadali a usadili se, je toto období známé jako vikinský věk a pojem „viking“ také běžně zahrnuje obyvatele severských domovin. Vikingové měli hluboký dopad na raně středověké dějiny Skandinávie, Britských ostrovů, Francie, Estonska a Kyjevské Rusi.Vikingové se jako zkušení námořníci a navigátoři na palubách svých charakteristických lodí (základním typem byl tzv. langskip, „dlouhá loď“) plavili až do Středomoří, do severní Afriky, na Blízký východ a byli prvními Evropany, kteří se dostali do Severní Ameriky, kde se krátce usadili v Newfoundlandu. Vikingové založili osady na Britských ostrovech, v Irsku, na Faerských ostrovech, na Islandu, v Grónsku, v Normandii, na pobřeží Baltského moře a podél obchodních cest na řekách Dněpr a Volha na území evropské části dnešního Ruska, Běloruska a Ukrajiny (kde byli také známí jako varjagové). Z těchto severských kolonií pocházeli Normané, skandinávští Gaelové, Rusové, Faeřané a Islanďané.

Během šíření severské kultury do cizích zemí přivedli současně do Skandinávie otroky, konkubíny a cizí kulturní vlivy, což zásadně ovlivnilo jejich historický i genetický vývoj. Během vikinského věku se severská území postupně sloučila z menších království do tří větších: Dánska, Norska a Švédska. Z hlediska etnického původu představovali vikingové severní větev Germánů. Z genetického hlediska ale nešlo jen o skandinávské typy.Vikingové mluvili starou severštinou a zanechali nápisy psané runami. Řídili se původně staroseverským náboženstvím s bohatou mytologií, ale později se stali křesťany. Vikingové měli své vlastní zákony, umění a architekturu. Většina vikingů byli také farmáři, rybáři, řemeslníci a obchodníci.

Pohled na vikingy se často liší od poznatků o vyspělé civilizaci Seveřanů, které vycházejí z archeologie a historických pramenů. V 18. století se začal objevovat romantizovaný obraz vikingů jako vznešených divochů, který se dále propagoval 19. století. Pohledy na vikingy jako násilné, pirátské pohany nebo jako neohrožené dobrodruhy byly zdrojem protichůdných vikinských mýtů, které se formovaly počátkem 20. století. Současné prezentace vikingů jsou často založeny na kulturních klišé a stereotypech a jsou zřídkakdy přesné (například neexistují důkazy o tom, že by nosili helmy s rohy; tento kostýmní prvek se poprvé objevil ve wagnerovské opeře).