Přívoz - online puzzle

Přívoz

Přívoz je soustava zařízení umožňující překonání řeky nebo obdobné vodní plochy pomocí plavidla. Mořský přívoz (přes úžinu, záliv apod., někdy i přes vzduté ústí řeky), přesněji převozní loď, se nazývá trajekt.Staročeský výraz přievoz se vývojem změnil na přívoz. Nověji se prosadila též varianta převoz, zejména v odlišných významech (převoz vozidlem) ale pro převážení přes vodu převažuje starší varianta „přívoz“.Převozní loď je plavidlo, které zajišťuje přepravu napříč vodní cesty a které je jako převozní loď klasifikováno oprávněným orgánem. (čl. 1.01 písm. h Řádu plavební bezpečnosti na vodních cestách České a Slovenské Federativní Republiky, který je přílohou č. 1 k vyhlášce Federálního ministerstva dopravy č. 344/1991 Sb.)

Převozník (ve starší variantě též přívozník) je osoba ovládající převozní loď. Požadavky na jeho způsobilost stanoví v závislosti na významu toku a druhu převozní lodi vyhláška MD č. 224/1995 Sb., o způsobilosti osob k vedení a obsluze plavidel.

Nejjednodušší přívoz tvoří pouze prám, člun nebo loď. Zpravidla má přívoz na obou březích upravené přístaviště, tedy například plochu či hranu k přistávání lodi, můstek, kůly k uvázání lodi. Na jedné straně obvykle bývá budova pro převozníka. Dále bývají přístaviště přívozu vybavena informacemi pro cestující, případně i přístřeškem nebo dalším vybavením. Některé druhy přívozů jsou vybaveny navíc ještě stožáry a soustavou lan užitých k zajištění, případně i k pohonu lodi.

V historii bývaly přívozy zřizovány velmi často ve městech i mimo ně, kde frekventovanější komunikace potřebovala překonat vodu příliš hlubokou na brod. S postupem civilizace je však na většině míst nahradily mosty. V Česku se podle někdejšího přívozu jmenují například obec Kamenný Přívoz na Sázavě a Přívoz na Odře, od r. 1924 součást Ostravy.

Právo přívozu bylo od středověku zpravidla předmětem privilegií, podobně jako správa mostů, s právem vybírat clo či mýtné. V některých případech bylo privilegium spojeno i s provozováním hostince, rybářskými právy a povinnostmi atd. V současném českém právu je k provozování jakékoliv vodní dopravy pro cizí potřeby podle § 33 zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, nezbytná koncese k provozování vodní dopravy, která se vydává podle živnostenského zákona, přičemž plavební úřad vydává v koncesním řízení stanovisko.

Přívozy se v České republice na dálnicích ani silnicích pravděpodobně dnes již nenacházejí, tj. není znám žádný aktuální případ použití tohoto číslování na přívoz. Přívoz Darová sice spojuje dva úseky silnice III/2316, ale sám podle oficiálního geoportálu součástí této silnice dnes není. Podobně i silnice III/23212 je ukončena u přívozu Nadryby a přívoz s komunikací do Nadryb součástí silniční sítě není.

V Československu podle § 2 odst. 2 zákona č. 147/1949 Sb. a později podle vyhlášky č. 136/1961 Sb. (§ 10 odst. 3) byly přívozy součástí silnic, jejich provozovateli v takovém případě byly okresní správy silnic. Novější prováděcí vyhláška 35/1984 Sb. již přívozy v § 8 nezmiňovala, stejně jako nový silniční zákon 13/1997 Sb. v § 12. Česká ČSN 73 6220 (Evidence mostních objektů na pozemních komunikacích) z roku 2011 v úvodní kapitole 1 výslovně zmiňuje, že se vztahuje i na evidenci tunelů, galerií, zdí, přívozů, brodů a železničních přejezdů, kterým se zpravidla přidělují evidenční čísla podle této normy, a způsobem evidence přívozů na pozemních komunikacích se podrobně zabývá kapitola A.1.35 (evidenční list přívozu, v popisu přívozu se uvádí druh přívozu a jeho celkové uspořádání a pohon, uvádí se volná šířka prámu a šířka přilehlé komunikace v koruně, dovolené zatížení prámu se uvádí do sloupce pro výhradní zatížitelnost) a dále norma obsahuje vzor formuláře B.6 „Evidenční list přívozu“. Fakticky se však tato evidence na žádný přívoz nevztahuje, protože žádný není součástí silniční sítě.